Souřadicí:

Spojují dvě hlavní věty a nebo dvě věty vedlejší. Nespojují tedy nikdy větu hlavní a větu vedlejší.

a) spojky, které nemění slovosled

Tvary:

... spojka - podmět - přísudek - ostatní větné členy

... spojka - zdůrazněné slovo - přísudek - podmět - ostatní větné členy

Spojky: aber (ale), denn (neboť), oder (nebo), sondern (nýbrž), und (a)

Např.:

Meine Mutti hat das Glas gekauft, denn es war billig.

Maminka koupila tu sklenici, neboť byla levná.

Heute gehen wir ins Kino und morgen fahren wir nach Prag.

Dnes jdeme do kina a zítra pojedeme do Prahy.

b) spojky, které mění slovosled

Po těchto spojkách je přísudek na prvním místě.

Spojky: deshalb (proto), darum (proto z toho důvodu), trotzdem (přesto)

Např.:

Er ist krank, deshalb ist er nicht in der Arbeit.

Je nemocen, proto není v práci.

Podřadicí:

Uvozují větu vedlejší, která je závislá na větě hlavní. Po těchto spojkách následuje věta vedlejší.

Spojky: dass (že), weil (protože), obwohl (ačkoliv), wenn (když)

Např.:

Ich bin zu Hause, weil ich krank bin.

Jsem doma, protože jsem nemocný.

Spojky als a wenn

Als se používá v případech, kdy se jedná o jednorázový děj v minulosti.

Např.:

Als ich klein war, war ich in Österreich.

Když jsem byl malý, byl jsem v Rakousku.

Wenn se používá ve všech ostatních případech, tj. u děje přítomného, budoucího a u opakovaného děje v minulosti.

Např.:

Wenn ich ihn besuche, nehme ich sein Buch mit.

Až ho navštívím, vezmu s sebou jeho knihu.

Bezespojkové věty:

Po některých slovesech (např. sagen (říkat), glauben (věřit, myslet), meinen (mínit), denken (myslet)) se může vynechat spojka "dass". Tato věta má pak stejný slovosled jako věta hlavní. Spojku "dass" nelze vynechat, pokud je věta hlavní záporná.

Např.:

Ich befürchte, sie kommen heute nicht mehr. - Obávám se, že dnes už nepřijdou.

Podvojné spojky:

entweder ... oder (buď ... nebo)

Buď jsem svůj pas ztratil, nebo jsem ho nechal doma.

Po ,,entweder" může být přímý i nepřímý pořádek slov. Ve větách s pomocným nebo způsobovým slovesem, může být ,,entweder" na začátku věty nebo až za tímto slovesem. Po ,,oder" je přímý pořádek slov.

weder ... noch (ani ... ani)

Ani mi kufr neukradli, ani jsem ho neztratil.

Je-li věta v perfektu, může být ,,weder" na začátku věty nebo až za pomocným nebo způsobovým slovesem. Po ,,noch" je vždy nepřímý pořádek slov.

Mají-li obě věty některé větné členy stejné, nemusíme je opakovat.

Věty v souvětí se spojkou ,,weder ... noch" jsou na rozdíl od češtiny vždy kladné.

zwar ... aber (sice ... ale)

Máš sice pravdu / Sice máš pravdu, ale musíme to stejně udělat.

,,Zwar" může být na začátku věty, pak má věta nepřímý pořádek slov, nebo až za slovesem.

nicht nur ... sondern ... auch (nejen ... ale také)

Po ,,sondern" je vždy přímý pořádek slov. V perfektu můžeme vynechat podmět a pomocné sloveso, pokud je stejné jako v hlavní větě.

sowohl ... als auch (jak ... tak)